Od prvního oficiálního klubového srazu již uplynulo pár dní, a tak nyní nastal ten správný čas podívat zpátky a objektivně jej zhodnotit. Ikdyž popravdě řečeno nezaujatě hodnotit slet srdcovek prostě nejde!
Jeden z hlavních předpokladů pro povedení srazu se naplno projevil již v pátek, aby tak naznačil, jak budou vypadat i víkendové dny. Ano, bylo tím počasí! Navzdory předpovídaným podmračeným dním se počasí vyvedlo, a to i za účasti „obchodníků s deštěm“ Hudyho a Cherryho, na výbornou!
První den setkání se v kempu Pilák ve Žďáru nad Sázavou sešla zhruba třetina celého ohlášeného osazenstva, aby mohli znovu po roce poklábosit s podobně postiženými kolegy, popíjet pivko a hodnotit mazlíky své i cizí. První natešenci se začali sjíždět již v odpoledních hodinách, poslední opozdilci ze severu Čech naopak dorazili až po tmě. To jim ovšem nebránilo podpálit gril a přidat se k ostatním.
Sobota byla klasicky nejnašláplejším dnem srazu. Naplánována byla, nebojím se říci že již tradiční, „Soutěž krásy“, návštěva RedBullek a cca 70-ti kilometrová spanilá jízda malebnými silničkami po Vysočině. Kolem oběda už byli v kempu skoro všichni co měli dorazit. Ale samozřejmě že se opět našli i opozdilci jako Bin s Matesem, kteří dorazili kolem 15. hodiny a nebo třeba „Bludný Holanďan“ Tom, který se tak dlouho motal okolo, aby se nakonec připojil ke konvoji až na spanilce!
Soutěž krásy letos probíhala v trošku pozměněném formátu hlasování, ale hlavně se soutěžilo o originální ceny, na jejichž výrobě a kompletaci měl největší podíl Bárt. Ceny byly opravdu luxusní! V některých kategoriích se překvapení nekonalo a dokonce došlo i na okřídlené rčení „Letos jsem to ale opravdu nečekal…“, v jiných ale naopak zazářil, dalo by se říci nováček, Kjuba! Odvezl si hned 4 ceny a cestou ze srazu se prý musel stavit v Hornbachu pro pořádnou bitelnou polici 🙂 Pro shrnutí uvádím 3 nejlepší v jednotlivých kategoriích:
Motorový prostor: 1. Kjuba, 2. Doktor, 3. Stoupa
Kola: 1. Tomo, 2. Kjuba, 3. Kashty
Audio: 1. Hudy, 2. Stoupa, 3. Tomo
Interiér: 1. Kjuba, 2. Podry, 3. CorroVR6man
Celkový dojem: 1. Kjuba, 2. Stoupa, 3. Tomiku
Po udílení cen následovalo plynulé naloďování do našich Corrábů a chystání se na spanilou jízdu po perfektních silničkách v okolí Žďáru. Hned ze začátku je nutno vyzdvihnout naprosto profesionální zajištění hladkého průběhu spanilky organizátorem celého srazu, tedy Spilnerem. Do nejmenšího detailu propracovaná strategie blokování křižovatek, zastavování provozu a uzavírání konvoje doprovodným vozidlem. Michal byl sice skromný, jak se na obyčejného hocha z vysočiny sluší a patří, ale my víme, že muselo dát fakt práci to celé naplánovat a spolu s klukama na mašinách to bez chybičky realizovat. Bikerům tedy patří také nemalý dík, byli špičkoví!
Nyní ale již k samotné spanilce. Jak jsem již předeslal dříve, v plánu bylo něco kolem 70.ti kilometrů okolo Žďáru. Asi po půl hodince konvoj zakotvil na parkovišti u lyžařského areálu v Novém Městě na Moravě. Parkoviště bylo pro naše účely přímo ideální. Nacvakalo se několik desítek fotek, poklábosilo se, někteří si odskočili natankovat a pokračovali jsme v cestě. Před návratem do kempu jsme projížděli centrem Žďáru, kde se konaly místní pivní slavnosti. Byla to tedy dobrá příležitost se pořádně ukázat. No, někteří se fakt ukázali… 🙂 Podry měl půjčený kola, takže mu bylo jedno kolik gumy nechá na asfaltu a náležitě to taky pivařům dokázal. Ale to k tomu patří!
Během spanilky se odpojilo několik lidí a vyrazili ke svým domovům, přecejen do Šumperka, Slezska nebo Strakonic to nebylo coby kamenem dohodil. Zbytek poklidně dojel do kempu a nastal čas opět zapálit grily a roztočit pípy. V poklidném tempu se debatovalo až do ranních hodin, atmosféra byla parádní, kolektiv taky a o to přece šlo!
Probuzení do nedělního rána bylo opravdu nádherné! Slunce už pálilo sotva se vyšplhalo nad koruny stromů a dávalo příslib, že i poslední den bude parádní. Bylo zajímavé pozorovat Luboše, jak venku křepčí jen v trenkách a žabkách, zatímco Kashty po kempu korzoval v teplákách a mikině 🙂 Inu, v brně asi nejsou tolik otužilí jako v Opavě.
Čas ale neúprostně ubíhal a bylo na čase balit. Odhlášení z chatek a složení párty stanu bylo otázkou několika desítek minut. Postupné srdceryvné loučení a pozvolna se každý vydává ke svým domovům. Důležité je, že všichni dojeli v pořádku a nikomu se nic netalo. A tak to má být, protože tak je to správné 🙂
Krásný zážitek. Výborná parta. Luxusní sraz!
Děkujeme všem zůčastněným a na příším sraze na viděnou!!!
